První republika

Slibný rozvoj Malkusova podniku zastavila až první světová válka. 1. dubna 1915 Karel Malkus narukoval na východní frontu a v bitvě u Lvova se dostal do ruského zajetí. Jeho návrat byl v nedohlednu a manželce Marii, aby zabezpečila čtyři malé děti, nezbylo než pokračovat v živnosti. Najala si operatéra a "U Zlatého kola" promítala dál. Po vzniku republiky se konečně Karel Malkus mohl z Ruska vrátit a ve dnech 14. - 20. února 1919 uvedl ve svém podniku první původní československý film "Beránková královna". Krátce nato však dostal z hotelového sálu výpověď.

Řešením bylo zakoupení domu čp. 124 v Gregorově ulici a jeho adaptace na biograf. Zastavme se krátce u historie tohoto objektu. Stál nedaleko za původními hradbami města. Původně se zde nacházelo hospodářství, od 19.století pošta (filatelisty bude nepochybně zajímat, že se zde 1. června 1850 počaly používat první poštovní známky na našem území). V listopadu roku 1919 začal provádět na Malkusovu objednávku ing. Ladislav Hlaváček adaptace uličního i nádvorního traktu domu čp. 124 na biograf. Po necelém roce byly práce dovedeny do zdárného konce a 19. října 1920 byl biograf s drobnými připomínkami zkolaudován. Vcházelo se do něho z Gregorovy ulice klenutým průjezdem, návštěvník se nejprve ocitl v neveliké hale, kde se po levé straně nacházela šatna a také pokladna. Odtud pokračoval do rozlehlejší čekárny, kde byl v rohu umístěn bufet, který obsluhovala paní Malkusová. Z čekárny byl také vchod na toalety. Sál měl rozměry 24,3 x 9,1 metru, do výšky 8 metrů. V čele sálu byla přímo na zdi namalována projekční stěna, široká necelých šest metrů, první řada stála asi 3,5 m před ní. Mezi zmíněnou stěnou a první řadou bylo do podlahy zahloubené orchestřiště. Ze sálu vedly dva nouzové východy do dvora a žulové schody na galerii, za níž byla projekční kabina s technickým zázemím. V přízemí bylo 23 řad po 13 sedadlech a 3 lóže s 10 křesílky, na galerii se nacházelo 7 řad po 11 sedadlech a 8 lóží s 26 křesílky. Celkem biograf pojal 412 diváků a stal se tak největším kinem té doby v Písku. Sál se vytápěl velkými železnými kamny, osvětlení bylo elektrické a při východech nouzové, napájené z akumulátorů. Podnik v nové budově v Gregorově ulici se již jmenoval "Bio Malkus".

Dále se dozvíte o historii biografu v předválečném období.