Historie

Na místě dnešního Hotelu Biograf stával kdysi jeden z prvních stálých kinematografů v Písku. Vybudoval jej zde Karel Malkus, rodák z Protivína, když získal v roce 1910 licenci na provoz kinematografu pro celé Čechy. Nejprve jezdil po "štacích" a své vybavení vozil v maringotce tažené koňmi. Jeho podnik nesl hrdý název "The Royal Biograf". V roce 1911 se rozhodl usadit v Písku a zřídil zde první stálé kino v hostinci "U Tří ostrostřelců". Později provozoval "letní" kino v zahradě hostince "Na Štychu", ale stěhoval se také na další místa, do městského divadla, do sokolovny a od roku 1913 působil ve dvoraně oblíbeného hotelu "U Zlatého kola" na Alšově náměstí, kde se v té době ještě odbývala většina prominentních píseckých plesů.

O kinematografická představení byl samozřejmě velký zájem, ale našli se mravokárci, kterým se moderní technika příliš nelíbila: "…místní podnikatel pan Malkus z větší části předvádí obrazy sensační, tedy kasovní, a to se nám nelíbí po stránce výchovné a vzdělávací z toho důvodu, že tu předváděny jsou vnímavé duši dětské ( to jsou nejhlavnější diváci), často nemožné i nevkusné nevtipnosti, detektivní a velmi vzrušující sceny lupičské a mnohdy i pikantérie" - tak psal kdosi v píseckém týdeníku Otavan na počátku prosince 1911. Přesto se Malkusův biograf zdárně rozvíjel a majitel dokonce začal uvažovat o koupi drahého zařízení, umožňujícího promítání mluvených filmů. Do té doby produkci němého filmu provázela živá hudba, většinou však jen křaplavý gramofon. Ovšem pan Malkus přišel s nápadem, který jeho představením přidal na autenticitě: vedle projekčního plátna za rozsáhlou plachtou skryl výrobnu akustických jevů. Umyvadlo naplněné střepy uváděli jeho pomocníci do pohybu, když se na plátně řítil dům, plechovky s oblázky vykonaly svou úlohu, když cválali koně, a při častých střelách v prostředí divokého západu se za plátnem horlivě švihalo rákoskou do žíněnky...

Slibný rozvoj kinematografie v období první republiky.